Kokosová palma (Cocos nucifera) z čeledi Palmae dorůstá do výšky 20-30 m. Z botanického hlediska se nejedná o ořech, nýbrž o peckovici, která váží cca 2,5 kg. Kokosový ořech má tenkou, slámově žlutou slupku, pod kterou se ukrývá až 10 centimetrů silná vrstva vláknité hmoty. Uprostřed ní je pecka - což je přesně ta část kokosového ořechu, kterou si můžeme koupit v obchodech. Nezralé pecky obsahují tekutý bílek, z něhož rozptýlené tukové kapičky vytvářejí kokosové mléko. Kokosové mléko je důležitým zdrojem tekutin v tropech. Kvašením se z něj vyrábí alkoholický nápoj - arak. Při zrání bílek tuhne. Během sušení z něj vzniká tzv. kopra, ze které se lisuje olej a mele kokosová moučka. Rozbití plodu kokosového ořechu je poměrně náročnou záležitostí. Většinou se doporučuje navrtat do něj několik dírek a potom ho rozbít sekyrkou nebo rozřezat pilkou. V tropech se na něj jde s mačetou.
Kokosová palma je neuvěřitelně odolný strom, který dokáže odolávat nepřízni počasí, jako žádný jiný strom. Při tropických cyklónech se ohýbá až k zemi, ale její pevné kořeny se jen tak nevyvrátí a pružný kmen nezlomí. Když je po bouřce, vzpřímeně se tyčí k nebesům, jako by se nic nestalo. Nejčastěji roste na mořském pobřeží. Kokosovník je znám už asi 3000 let, ale jeho původ asi zůstane zahalen tajemstvím. Kokosové plody se mohou plavit po vlnách oceánu tisíce kilometrů a šířit se po moři z jedné pevniny na druhou, aniž by ztratily schopnost vyklíčit. Proto není možné určit, odkud přesně kokosovník pochází.
V sanskrtu, jazyku starověké Indie se kokosová palma nazývá kalpa vriksha, což v překladu znamená "strom, který dává vše potřebné pro život". Není to vůbec nadnesené, protože celé generace Indonésanů přežily jen díky kokosovým ořechům. Tyto úžasné plody poskytují tekutinu pro uhašení žízně, dužinu jako výživnou potravinu, z kokosových vláken se vyrábí provazy, kartáčky. Kmeny a listy kokosové palmy pak slouží k výrobě sandálů, látek a k výstavbě obydlí.
Co kokosový ořech obsahuje:
Kokos obsahuje hořčík, fosfor, zinek, železo, draslík... v menším množství, než jiné ořechy a semena.Ve 100g: 6,23g sacharidů; velmi hodnotnou vlákninu - až 9,1g; 3,33g bílkovin a nejvíce tuku - až 33,5g.
Protože většina mastných kyselin v kokosovém ořechu tvoří nasycené m. kyseliny, mnozí odborníci na výživu se domnívají, že konzumace kokosu a používání kokosového tuku na smažení může podporovat tvorbu cholesterolu a vznik arteriosklerózy, stejně jako nasycené mastné kyseliny v živočišných tucích. To ale není pravda, protože na rozdíl od tuků živočišného původu obsahují molekuly kokosu 6 až 14 atomů uhlíku. Tyto krátké a středně dlouhé řetězce mastných kyselin nezvyšují hladinu cholesterolu, i když jsou nasycené. Živočišné tuky jsou většinou dlouhé řetězce nasycených mastných kyselin, které člověku nedělají dobře, například zdraví velmi škodlivá kyselina stearová, tvoří až 18 atomů uhlíku.
Konzumace kokosu je vhodná při:
odvápnění kostí, lámavosti vlasů a nehtů, osteoporóze, bolestech pohybového systému - způsobené přetěžováním nebo zvýšeným svalovým napětím.
Kokos má v kuchyni široké použití:
Kokosový ořech je v tropických oblastech velmi oblíbený pro čiré kokosové mléko i kokosovou dužninu, která se připravuje na mnoho způsobů. U nás se nejčastěji používá sušený strouhaný kokos.
Kokosová moučka - se používá k výrobě moučníků a dezertů, cukroví do musli, na posypání kaše či pudinku, do ovocných salátů, na ozdobu. ...
Kokosové mléko - je osvěžujícím nápojem, přidává se do kari omáček a thajských pokrmů je dobré do ovocných koktejlů, obilných kaší, exotických jídel... . Někdo si jej míchá s rumem. Přidává se až na konci úpravy. Toto mléko se dá koupit v obchodech se zdravou výživou čerstvé pod názvem "Kokoska" které má trvanlivost jen 3 dny nebo konzervované v plechovce. Můžeme si jej ale vyrobit sami doma z kokosové dřeně tak, že dřeň najemno rozmixujeme, přidáme půl litru vařící vody, a necháme 30 minut odstát. Mléko vymačkáme přes bavlněnou látku. Abychom ořech co nejlépe využily, můžeme tento proces opakovat ještě jednou. Vylisovanou dřeň pak můžeme využít do těsta na moučník.
Čerstvá šťáva z kokosového ořechu - je u nás těžko k sehnání. V místech, kde tento ořech roste se prý pořádají ozdravné pobyty na pročištění těla pro lidi z civilizovaných zemí. Několik týdnů se pije pouze šťáva z čerstvě natrhaných ořechů.
Kokosový tuk - je ze všech tuků nejvhodnější na smažení, protože má nejvyšší bod zakouření, téměř 250 st.C
Kvalitní kokosový tuk se získává mechanickým lisováním přímo na plantáži, není bělen a proto není sněhově bílý. Silná rušivá kokosová vůně se odstraňuje podušením kokosového tuku na páře. Tuk je přirozeně v pevném stavu, aniž by musel být jakkoli ztužen či pozměněn.
POUŽITÍ: Kokosový tuk je díky svému složení tepelně nejstabilnější ze všech dostupných olejů a tuků. Je proto velmi vhodný k úpravám za vysokých teplot. Tuk neprská a nepění a je výborný na pečení a smažení. Velmi vhodný je i ke smažení banánů.
VÝŽIVOVÉ INFORMACE: Tuk obsahuje převážně nasycené mastné kyseliny (více než 90%) a malý 4%-ní podíl jedenkrát nenasycené kyseliny olejové.
Kokosové špalky
100 g jemně mletého kokosu, 100 g rozinek či jiného sušeného ovoce, 1 lžíce medu nebo obilného sirupu, 1/3 lžičky koriandru, kokos na obalení
Rozinky spaříme pomeleme, smícháme s kokosem a medem, jemně okořeníme mletým koriandrem a dobře promícháme. Na vál nasypeme strouhaný kokos, na kokos položíme těsto a rukama vytvarujeme váleček, který nožem rozkrájíme na kousky a zpracujeme do tvaru špalků.