Neměli bychom si zvykat, používat polotovary příliš často.
Je to bohužel zvyk moderních domácností, zařazovat je často do jídelníčku. Je, to sice pro hospodyňky šikovné, ušetří tím spoustu času, ale výživová hodnota takového pokrmu je ale velmi malá. Polotovar s dlouhou trvanlivostí, konzerva, či pokrm z prášku je prostě jen hmota bez vitální energie, která nám pouze zaplní žaludek a možná i potěší chuťové buňky.
Neumíme už vnímat energii potravin tak, jak to uměli naši předci, nebo jak ji ještě dnes vnímají a používají východní národy (Japonsko, Čína atd.). Ti věděli a nezapomněli, ze každá potravina má svou "vitální radiaci" jak tomu dnes odborně říkají vědci.
Že náš organismus nepotřebuje z jídla jen minerály, stopové prvky, vitamíny, bílkoviny atd., ale potřebuje z potravin získat hlavně právě tu vitalitu, neboli živost, životní energii, nebo jak to nazvati.
Měli bychom přistupovat k jídlu, jako k posvátnému obřadu, který nám dává život.
Víme, že na to někdy není čas. V závodních či školních jídelnách to musí běžet jako na běžícím páse! Ale doma se o to můžete pokusit. Poděkovat před tím než se do jídla pustíte za to, že máte možnost se tak dobře najíst (na rozdíl od těch co hladoví). Poděkovat v duchu všem kteří jídlo připravovali, včetně zemědělců, kteří se tolik nadřou při pěstování a přitom jsou tak málo oceňováni.